Č E S K Ý H O R O L E Z EC K Ý S VA Z
PŘEDEJ TO DÁL! STAŇ SE TRENÉREM ČI INSTRUKTOREM Český horolezecký svaz nabízí komplexní systém vzdělávání trenérů a instruktorů, který umožňuje postupný rozvoj napříč jednotlivými lezeckými oblastmi, od lezení na umělých stěnách, přes skály, až po vysoké hory. Kvalifikaci / Licenci lze získat v těchto oblastech: Instruktor lezení na umělých stěnách (CWI) Trenér C Instruktor lezení na skalách (SCI) Trenér B Instruktor skalního lezení – hory (RCI) Trenér A Instruktor horolezectví – (HAL) Více informací naleznete zde:
2 ÚVODNÍ SLOVO Ohlédnutí za rokem 2024 slovy předsedy ČHS Honzy Bloudka a dalších členů Výkonného výboru ČHS. 4 UDÁLOSTI ROKU To nejzajímavější a nejzásadnější, co se událo v roce 2024 napříč jednotlivými oblastmi českého horo/lezení. 22 JARÝK & CHROUST Portréty dvou legend českého horolezectví – Jarýka Stejskala a Vladimíra Procházky st., kteří se v roce 2024 stali Čestnými členy ČHS. 26 JEDEN SVAZ, DVĚ OLYMPIÁDY Skialpinismus a sportovní lezení – jaká byla cesta horolezeckých disciplín mezi olympijské sporty? 33 EVA MATĚJOVIČOVÁ – ROZHOVOR Povídání s všestranně nadanou Evou Matějovičovou, která je nejen největší současnou nadějí českého skialpinismu, ale také Mistryní světa v aerobiku. 38 JIZERSKÁ 50 – ZÁVOD ZROZENÝ MEZI HOROLEZCI Kde se vzal legendární běžkařský závod Jizerská 50? Proč je závod memoriálem Peru 1970? A proč před nejlepšími běžci startují lyžaři „z minulého století”? Za vším hledej horolezce! 42 ROK V ČHS Zhodnocení činnosti ČHS v roce 2024. 44 VÝSTUPY ROKU 2023 – VÝSLEDKY Přehled nejlepších lezeckých výkonů roku 2023, které byly v roce 2024 oceněny. TEXTY / REDAKCE: Michaela Košatková JAZYKOVÁ KOREKTURA: Jana Řehounková GRAFICKÁ ÚPRAVA: Marble Production, s.r.o. FOTO NA OBÁLCE: Adam Ondra na LOH v Paříži / foto: Petr Chodura 1
Český horolezecký svaz Honza Bloudek – předseda ČHS Petr Resch – člen VV Než se s blížícím jarem všichni rozběhneme do skal, chtěl bych se krátce ohlédnout za minulým rokem, který přinesl řadu rekordů: Přibyly další 4 tisíce členů a jejich celkový počet se blíží k 37 tisícům, přičemž skoro polovina jsou mládežníci do 18 let. Pokud porovnáme dnešní stav se situací před 5 roky, máme téměř trojnásobek dětí a mládežníků, počet členských spolků se skoro zdvojnásobil a celkový počet členů vzrostl o 60 %. Rád bych za tyto optimistické výsledky poděkoval všem, kdo se na nich podíleli: předsedům oddílů, instruktorům, trenérům, pořadatelům závodů a dalších akcí ale i všem, kteří nás členstvím podporují jako svoji „stavovskou” organizaci. Rok 2024 byl obdobím startu rozsáhlé organizační změny, kdy ČHS postupně přechází z řízení prostřednictvím dobrovolníků v odborných komisích na plně profesionální řízení, opírající se o manažery sekcí a generálního sekretáře. Mění se i role Výkonného výboru, který se posouvá od uskupení dobrovolných aktivistů k roli „správní rady”, jejímž úkolem bude kontrola a usměrňování profesionálních manažerů, aby jejich úsilí vedlo k naplnění dlouhodobých cílů schválených Valnou hromadou. Tím hlavním cílem je vytvořit takové podmínky pro naše oddíly, aby se mohly zlepšovat, růst a nabízet svým členům co nejlepší sportovní rozvoj – na skalách, v horách, na umělých stěnách, při závodech, na skialpech nebo ledech – každému podle jeho preferencí. Největší změny už se díky novým manažerům rozeběhly na poli domácích soutěží a vzdělávání, ale pořád máme obrovský kus práce před sebou a v řadě oblastí bude ještě dlouho co zlepšovat. Pomáhá nám, že jsme se opět bez problémů udrželi ve skupině prioritizovaných sportů a daří se nám postupně navyšovat podporu od Národní sportovní agentury. V roce 2024 se nám povedl i rekordní ekonomický výsledek, díky kterému můžeme dlouho připravovanou profesionalizaci o něco urychlit. Chtěl bych vás ale poprosit i o trochu trpělivosti, protože při velkém množství změn se ne vše povede dotáhnout bez problémů hned napoprvé, změny zákonitě přinesou i dílčí chyby a budeme rádi, když je s pomocí zpětné vazby od vás dokážeme včas zjistit a opravit. Držme si navzájem palce a někdy ahoj na skalách, v horách nebo na stěně! Vloni jsem chválil aktivitu oddílů směrem k svazovému dění. Netušil jsem, jaké obrátky to nabere. A je to skvělé. Je to odraz toho, že se věci mění, že se něco hýbe. Konečně nám k tomu pomáhá větší množství zaměstnanců. A bude lépe! Překonali jsme jakýsi bod zlomu, v němž jsme horečně sháněli financování a upevňovali naše postavení na poli českého sportu. Samozřejmě nelze usnout na vavřínech, ale všechno se rozjelo neskutečnou rychlostí, kdy skoro ani nestíháme sledovat všechny změny. Budu proto moc rád, když se oddíly budou nadále zajímat o dění a budou ku pomoci při zlepšování podmínek pro provozování naší krásné vášně. Čeká nás spousta práce, máme, troufám si říci, relativně stabilní stav soutěží a sportovní reprezentace, na plné obrátky se rozjelo vzdělávání, hodně práce nás čeká na poli marketingu a je až s podivem, jak tuto oblast dokážeme obhospodařovat s tak malým profesionálním aparátem. No a pak přijdou na řadu skály, hory… Všem díky, za to, že tu káru postrkujete s námi! 2 Jirka Oliva – člen VV 2024 a poslední rok uzavírající 4 roky ve výkoňáku. „To bola jazda.” Původně naprosto nepředstavitelná věc se stala skutečností a došlo k spojení odlišných osobností a názorových směrů. První dva roky vzájemného hledání pochopení a následně naskočení na společnou kolej, která vede svaz jasným směrem a cílem. Já jsem nadmíru spokojený. Struktura řízení svazu je definovaná, řada pozic je již obsazena a přicházejí noví super lidi. Přijdou i do VV? Nové volební období se blíží. Petr Resch po dlouhých sedmnácti letech odchází a vůbec nechápu, že to takovou dobu vydržel. I přes počáteční pošťuchování musím před panem Reschákem smeknout a vzdát hold. Jeho nasazení, dobré pointy a buldočí tah rozhodně posunuly svaz k lepším zítřkům. Nyní je potřeba dotáhnout nastavené změny a dostat do řízení svazu ty nejlepší. Jsem rád, že jsem u tohoto přerodu a věřím, že se to povede dotáhnout.
Marcel Janoš – člen VV Krásných 365 dní na skalách. Tak to přesně se mi nepodařilo. Spoustu věcí se nám ale v ČHS za rok 2024 podařilo. Toto období se neslo ve znamení naplňování vytyčené strategie organizace z let 2021, 2022. Oddíly s právní působností jsou našimi nosnými partnery, hlavně v práci s mládeží. Jsou změny v organizační struktuře, vymezili jsme sekce a přijali sekční manažery. Nová organizační struktura bude naplněna v roce 2025. Uspořádali jsme 2. Světový pohár v boulderu v Praze (v roce 2025 bude 3.). Usilujeme o pořádání mistrovství světa ve všech třech disciplínách v roce 2027. V očích našich spolupracujících subjektů jsme spolehlivý partner. Z ekonomicky ztrátových let a po těžké ráně covidu vykazujeme pozitivní finanční bilanci a tvoříme provozní rezervu, investujeme do vzdělávání, infrastruktury a zázemí pro lezecký sport. Jsme prioritarizovaným sportem v rámci NSA a českého státu. Horolezecký sport zažívá neuvěřitelný rozmach. Ať už se jedná o horolezce, alpinisty, skalní lezce boulderisty, sportovní lezce na umělých stěnách, skialpinisty nebo ledolezce – všichni jsme sportovci a každý z nás přispívá k rostoucí síle českého lezení. Na domácí i mezinárodní scéně dosahujeme vynikajících výkonů. Zažili jsme již druhou účast sportovního lezení na Olympijských hrách a skialpinismus se stal druhým olympijským sportem z našeho portfolia. Úspěšně jsme se podruhé zapojili do Olympiády dětí a mládeže, kde jsme představili dvě disciplíny – obtížnost a boulder. Zorganizovali jsme dva světové poháry v boulderu po sobě. Před námi je důležitý krok – dokončení profesionalizace svazu. Tento proces znamená zajištění lepších podmínek pro sportovce, organizaci soutěží i rozvoj marketingu. S tímto posunem přichází i potřeba odborné práce na všech úrovních, abychom i nadále posouvali hranice toho, co dokážeme, jak doma, tak v zahraničí. 6. – 8. 6. 2025 IFSC PARTNEŘI PARTNEŘI ORGANIZÁTOR MARKETINGOVÝ PARTNER PRO ČLENY ČHS STÁNÍ: DOSPĚLÍ: JSEMLEZEC2025, DÍTĚ: MALYLEZEC2025 MEDIÁLNÍ PARTNEŘI ČHS: 3
HORY Stejně jako ten předešlý, i rok 2024 byl bohatý na skvělé alpinistické výstupy, ale přinesl i smutné zprávy, které se nám všem vryly hluboko do duše. S příchodem léta se čeští alpinisté přesunuli do vysokých hor, kde se jim podařilo posbírat několik hodnotných skalpů. Hned dva z nich jsou spojeny s rodinou Grohových. Jedním z velkých lákadel pro světové alpinisty byl dlouhou dobu pákistánský vrchol Muchu Chhish (7 453 m n. m.), který až do roku 2024 platil za nejvyšší nezdolanou horu světa, na kterou je výstup povolen. To ovšem změnil příchod zkušené české trojice ve složení Radoslav „Radar” Groh, Zdeněk „Háček” Hák a Jaroslav „Banán” Bánský. Kluci zahájili výstup 25. června, ale po třech nocích se vrátili zpět do základního tábora. Druhý pokus odstartovali 1. července. Nekonečný led a hluboký sníh jim připravily poměrně náročnou výzvu, ale i přesto trojice tentokrát uspěla a 5. července se postavila na nejvyšší bod Muchu Chhish. „V 10:20 místního času jsme na vrcholu. Není kam dál stoupat! Zatloukám tady sněhovou kotvu s našimi podpisy a nápisem Muchu Chhish – Krkonošská expedice. Strávíme tady asi třicet minut,” napsal Háček ve svém shrnutí. O den později, po náročném sestupu, se vracejí do tábora a výstup je tak oficiálně úspěšně zakončen. Asi není potřeba dodávat, že se jedná o výstup čistým alpským stylem, tedy bez předem připravených fixních lan, kyslíku, šerpů a dalších ulehčujících aspektů. S odkazem na usilovné snahy mnoha expedic o zdolání této hory nazvali kluci svůj výstup Bohemian Rhapsody, klasifikace M4 / 70° / ED. Jedná se o úspěch světového formátu a jistě není pochyb, že bude jedním z kandidátů na získání nejvyššího alpinistického ocenění Zlatý cepín. Pozn.: Radar nebyl na Muchu Chhish poprvé, již v roce 2023 byl součástí týmu Pavla Kořínka. Tenkrát jim ale těsně před cílem překazilo cestu počasí a místo útoku na vrchol dostal přednost návrat dolů. V obměněných sestavách se české týmy pokoušely o tuto horu i v letech 2020 a 2022. V Pákistánu se ve stejnou dobu začínalo blýskat ještě na další český úspěch, tentokrát v dámském podání, ale opět za účasti člena rodiny Grohových. Česká skialpinistka a alpinistka Karolína Grohová se spolu se svou sportovní kolegyní Lenkou Erlebachovou vypravila na třetí nejvyšší horu Pákistánu – Gašerbrum I (8 080 m n. m.). Holky objektivně vyhodnotily, že se nechtějí pouštět do ryze alpského stylu a být ve stěně samy, a tak se přidaly za další expedice, které měly na tento vrchol namířeno. Za pomoci jejich fixů, ale bez umělého kyslíku, pak dosáhly 28. července vrcholu. Lenka s Kájou jsou tak vůbec prvními Češkami, které na vrcholu Gašerbrum I stanuly a zařadily se mezi malou hrstku žen, kterým se to podařilo. Velmi očekávanou expedicí byl také podzimní výjezd Marka Holečka, bývalého Sokolíka Ondřeje Mrklovského a slovenského alpinisty Ondřeje Húserky do Nepálu. Trojice měla za cíl prvovýstup na Langtang Lirung (7 227 m n. m.) východní stěnou, do které společně nastoupili 19. října. Bohužel již po jednom dni začalo neočekávaně pršet a spolu s deštěm padaly také laviny, které je zahnaly zpět do základního tábora. Druhý pokus odstartoval hned obratem 22. října. Tentokrát vyrazil pod stěnu již neúplný tým ve složení Mára a Ondra Húserka. „Jeden z Ondrů vycouval, přesto v mých očích stoupl na ceně. V daný moment se na výstup necítil a dokázal to bez zbytečných tanců okolo říct. Uvědomil jsem si, že je mu polovička let, co mně. Má tedy vše před sebou, nejspíš další desítky výprav. Respektive: naučit se říkat ve vypjatých okamžicích jasné ano, či ne, je vždy těžký, ale důležitý,” okomentoval Mára odstoupení Ondry Mrklovského. Počasí ale klukům nepřálo ani tentokrát, a tak čekali pod stěnou na jeho zlepšení. To nastalo 25. října, kdy již definitivně zahájili výstup. Po dlouhém a převážně technicky náročném lezení se o pět dní později dostali úspěšně na vrchol, čímž světu opět dokázali, že spojení Márových letitých zkušeností a mladých sil je známkou úspěchu. Jak již ale všichni vědí, euforie z vrcholu netrvala dlouho. Potvrdilo se, že úspěšný výstup definitivně zpečetí až bezpečný návrat dolů, který se tentokrát nekonal. Dne 31. října spadl Ondra v důsledku prasknutí ledových hodin při jednom ze slanění do trhliny, kde jeho život vyhasl. Mára riskoval a ačkoliv vyproš- MIKI A VOJTA ZE SOKOLÍKŮ NA VORDERE KARLSPITZE / FOTO: STANISLAV MITÁČ 4
do konce. Na Ondrovu počest pojmenoval Mára tuto linii Ondrova hvězda. Nyní se dostáváme k trošku jinému charakteru lezení – ve vysokých horách, ale bez maček a cepínů. V Pákistánu vylezl česko-slovenský tým na vrchol Trango Tower – nejvýše položenou věž na světě (6 254 m n. m.). Česko zde zastupoval bývalý Sokolík Albert „Franta” Bulička, slovenská sestava se skládala z Martina Krasňanského, Michala Mikušince a Tomáše Bučka. Pro svůj výstup zvolili tisícimetrovou linii Gran Diedre Desplomado 6c / A4, ve které strávili neuvěřitelných 14 dní! Pro Slováky se jedná o vůbec první přelez, zatímco Franta byl, dle známých informací, třetím Čechem na vrcholu této věže. Poněkud netradičně se v horách zadařilo také Adamu Ondrovi, ačkoliv za jeho výstupem se musíme přesunout o něco níž, do Vysokých Tater. Adam se zaměřil na nejtěžší místní cestu, vícedélku Corona 10+/11- (pozn. Adam shodil klasifikaci z původní 11-), která vede na Jastrabiu vežu. Ačkoliv klasifikací se nejedná o nic extrémně speciálního, tato cesta získává na hodnotě především kvůli velmi sporému fixnímu jištění v klíčové délce cesty, kde jsou na 45 metrech pouze 4 nýty. Své místo si zde bezesporu zaslouží také Matěj Bernát, kterému se 23. září podařil opravdu vynikající výkon na hoře Manaslu (8 163 m n. m.). Výstup jako takový by v případě této hory nebyl až tak výjimečný, Matěj jej ovšem provedl sólo tím nejčistějším alpským stylem a co je nejzásadnější, horu následně sjel na lyžích. Cesta z basecampu na vrchol a zpět mu zabrala pouhých 40 hodin. Stal se prvním Čechem, kterému se podařil sjezd až z vrcholu, a historicky jde o pátý sjezd v tomto duchu a stylu na světě. Na závěr nesmíme zapomenout zmínit také mladý alpinistický tým ČHS – Sokolíky, kteří v roce 2024 odstartovali čtvrtý cyklus. V březnu proběhlo v Labském údolí výběrové říźení, ze kterého vzešla talentovaná sestava ve složení Vojtěch Fejta, Marek Jeliga, Mikuláš Konečný, Kristýna Kwasniaková, Albert Musil, Jan Vopat, Amálie Stráníková a Tomáš Trajbold. Z kraje léta absolvovali společné soustředění v polské oblasti Sokoliki a v Adršpachu, na které navázali výjezdem do Itálie. Zde nejprve navštívili spárařský ráj Cadarese a následně pokračovali o něco výš do oblasti Yosesigo. Společný týden pak zakončili v Arcu. Po letní odmlce, kdy Sokolíci trénovali ve skalách i v horách po vlastní ose, opět vyrazili na společný zahraniční výjezd, tentokrát do vápencových stěn Wilder Kaiseru a Hochkönigu v Rakousku, kde výrazně obohatili své zkušenosti ve vícedélkovém lezení. Velké poděkování zde patří partnerům projektu Sokolíci, kterými jsou Mountain Equipment, Tendon, Wild Country a Chimpanzee. A také všem, kteří stojí za aktivitami komise Alpinismu ČHS, zejména Standovi Mitáčovi a Dušanovi „Stoupovi” Janákovi a dále Janu „Paličovi” Palovi, který se věnuje sekci tradičního skialpinismu a Lucii Kalašové a jejímu týmu, který pracuje na soutěži Mladí horalové. HÁČEK VE VÝŠKOVÉM TÁBOŘE NA MUCHU CHHISH / FOTO: ARCHIV EXPEDICE Přiveze vše. Spolehlivě. Nový Transporter. Již k objednání. Záruka 2+3 roky nebo 200 000 km Auto Podbabská Pod Paťankou 217/1, Praha 6 Kombinovaná spotřeba paliva a emise CO2 Volkswagen Transporter: 6,9–9,0 l / 100 km a 182–235 g / km. www.autopodbaba.cz e-mail: vw@autopodbaba.cz 7
Fleepit Digital © 2021